Informace o činnosti spolku, historie Nouzova
Informace o činnosti spolku, historie Nouzova
Historie
Historie Nouzova
První zmínky o Nouzově jsou z 18. století, kdy zde stál ovčín a v polovině 19. století myslivna a později lesní úřad města Unhoště. Název osady je sporný, možná vznikl z důvodu nedostatku vody v lokalitě nebo také v důsledku neúrodné půdy způsobené břidličnatým podložím s mohutnou jílovitou vrstvou na povrchu, prostě se zde moc nikdy neurodilo.
Lokalita ožila na konci 19. století, byla objevena jako malebný kout pro výstavbu letních sídel majetných občanů z Kladna, ale také z Prahy. Jednou z nejvýznamnějších památek je Bachrova vila, která byla dokončena roku1897. Slavnost při jejím uvedení do úžívání rodiny skončila náhlou smrtí majitele a stavitele Gottfrieda Bachera-ředitele huti Poldi.
Následovala další výstavba a jednou z nejznámějších budov charakteristických pro Nouzov, ale hlavně pro další společenský a kulturní život, byl hostinec U Spalů, který byl postaven již v roce1897. Dnes je v této budově velmi kvalitní a známé nahrávací studio.
Lesní divadlo na Nouzově, nacházející se nedaleko města Unhošť, představuje zajímavou součást kulturní historie celé oblasti. Bylo vybudováno v přírodním prostředí nad Bozděchovým rybníkem, v krajině lesů a rekreačních vil, které se na počátku 20. století začaly v Nouzově postupně rozvíjet.
Vznik lesního divadla souvisel s tehdejším rozvojem letních sídel a společenského života v okolí Unhoště. Přírodní amfiteátr zasazený do lesního prostředí poskytoval ideální podmínky pro pořádání kulturních akcí, divadelních představení, hudebních vystoupení i společenských setkání. Lesní divadla byla v první polovině 20. století velmi oblíbeným fenoménem a Nouzov nebyl výjimkou.
Divadlo sloužilo nejen místním obyvatelům, ale také návštěvníkům z širšího okolí Kladna a Prahy, kteří do Nouzova přijížděli za odpočinkem a pobytem v přírodě. Kulturní akce pořádané pod širým nebem měly jedinečnou atmosféru a významně přispívaly ke společenskému životu oblasti.
Po druhé světové válce a zejména během druhé poloviny 20. století význam lesního divadla postupně upadal. Areál přestal být pravidelně využíván a přírodní prostředí postupně převzalo původní prostor amfiteátru. Přesto místo zůstává součástí historické paměti Nouzova a připomínkou období, kdy byla oblast významným rekreačním a kulturním centrem.
Dnes lokalita bývalého Lesního divadla působí jako klidné místo v přírodě nad Bozděchovým rybníkem. Místní obyvatelé i návštěvníci zde stále mohou vnímat atmosféru někdejšího kulturního prostoru a připomínat si historii společenského života Nouzova.
Na začátku 20.století se začíná osada rozvíjet, vzniká zde řada zajímavých letních sídel. Na Nouzově najdeme krásné funkcionalistické stavby, které již mají za sebou téměř staletou historii.
Kolem roku 1928 bylo vybudováno vřídlo Čeperka, byla založena společnost, která začala vodu stáčet do lahví a prodávat jako léčivou na trávící trakt. Stáčírna fungovala od roku 1928 až do roku 1976, kdy vydatnost pramene slábla a stáčení se již nevyplatilo.
Se zřídlem byl v jeho blízkosti vybudován luxusní hotel Čeperka. Tato stavba se již do dnešních dnů nezachovala. Od roku 1932 až do roku 1939 to bylo úžasné místo pro odpočinek a rekreaci, navštěvovali ho významné osobnosti, asi významnou, ale patrně i smutnou událostí bylo zasedaní prezidenta Emila Háchy 12. února 1939, zde se konal tzv. Nouzovská schůzka s předsedou tehdejší vlády Aloisem Eliášem a dalšími ministry k řešení politické krize, kdy za měsíc došlo k obsazení zbytku Československa německou armádou.
Osud Lesního hotelu Čeperka byl od roku 1039 smutnou záležitostí. Za protektorátu hotel zabavili Němci, hospodařil zde Hitlerjugend a posledním nájemníkem bylo Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a vojenská jednotka Svatováclavská rota, až do dubna 1945.
Po osvobození sloužil hotel jako lazaret pro Sovětskou armádu a po jejím odchodu se ho původní majitelé manželé Virglovi pokusili obnovit, ale v roce 1952 byl hotel předán Československé armádě, která tam hospodařila až do roku 1990, kdy zničený a přestavěný areál předala městu Unhošť.
V současné době je v lokalitě realizována výstavba rodinných domů.
Historie Nouzova po roce 1945
Po skončení druhé světové války prošel Nouzov, podobně jako mnoho dalších míst v okolí Unhoště a Kladna, výraznými společenskými i majetkovými změnami. Události května roku 1945 zasáhly také zdejší oblast, kde se do závěru války nacházel výcvikový oddíl příslušníků tzv. Moravcova kuratoria. Dne 5. května 1945 byl oddíl odzbrojen občany Unhoště, Nouzova a okolních obcí zapojenými do Květnového povstání.
V poválečných letech začal postupně zanikat původní rekreační charakter části Nouzova, který byl typický zejména pro období první republiky. Oblast kolem zřídla Čeperka a bývalého hotelového areálu převzala v 50. letech Československá lidová armáda. Z někdejšího rekreačního a společenského centra se stal uzavřený vojenský areál.
Samotné zřídlo Čeperka, jehož voda byla dříve rozvážena do širokého okolí včetně Prahy a Kladna, bylo ještě určitou dobu využíváno Středočeskými pivovary a sodovkárnami ve Velkých Popovicích. Postupně však provoz ztrácel ekonomický význam a v roce 1973 byl definitivně ukončen.
Druhá polovina 20. století znamenala pro Nouzov období klidnějšího rozvoje. Zachoval si svůj převážně obytný a rekreační charakter, i když část původních vil a rekreačních objektů změnila svůj účel. Místní krajina a blízkost lesů nadále přitahovaly obyvatele hledající klidné prostředí v blízkosti Prahy.
Po roce 1989 a odchodu armády přestal být bývalý vojenský areál využíván. Následně byl převeden do majetku města Unhošť a území začalo postupně procházet proměnou. V posledních letech zde vzniká nová bytová výstavba a Nouzov se postupně mění v moderní rezidenční lokalitu.
Přes všechny změny si Nouzov dodnes zachovává svůj specifický charakter místa spojeného s historií, přírodou a komunitním životem. Významnou roli v udržování místních tradic, péči o veřejný prostor a společenském životě dnes sehrávají občanská společnost Nouzova, jejíž součástí je i Okrašlovací spolek Nouzov.